Před 12 lety už Přátelé přírody ve Velkém Mederu byli, přesto byl zájezd naplánovaný na 5. – 9. června 2024 hned po ohlášení zcela naplněn. Čtvrtina účastníků se rozhodla prozkoumat okolí dřívějšího Čalova, dnes Velkého Mederu, pěšky. Tři čtvrtiny si naopak chtěly užít tradiční trasy kolem 50 kilometrů v sedle kola. O příjemné cestě s řidičem Petrem Kordačem není potřeba nic říkat, vedoucí Dáša Jotovová zkušeně řídila přestávky s občerstvením, a tak jsme se již první den odpoledne mohli hřát v termálních lázních. Je vidět, že lázně do rozvoje investují dostatek prostředků, proto je tady hodně nových prostor na odpočinek i na koupání nebo jenom postávání v teplé vodě. Kolaři se stačili jet podívat do Topolníků nebo na vodní dílo Gabčíkovo. Trasy vedly po příjemné rovině, i když některým chyběly kopce, aby se mohli svézt dolů.

Jak je vidět, vedoucí Dáša umí dokonce objednat i krásné počasí. Týden před naším pobytem pršelo a bylo zima, ale nás přivítalo plné slunce a celý týden teploty kolem 30 stupňů. Pokud člověk trávil chvíle v bazénu s vlnobitím, tak to už byl přímo pobyt u moře….

Čtvrtek patřil cyklovýletu do Kolárova při soutoku Váhu s Malým Dunajem a prohlídce lodního mlýna-unikátní technické památky. Pěší si zvolili své trasy a trávili den v termálních lázních sezením ve vířivkách nebo plaváním v bazénech se studenější vodou.

V pátek byl pro obě skupiny naplánován výlet do Komárna. Většina zvolila cestu autobusem. Naším cílem byla vojenská pevnost, která je největší novodobou pevností ve střední Evropě. Původní protiturecká pevnost se začala stavět v 16. století na místě středověkého hradu a má rozlohu 70 hektarů. Počet místností byl 640 a dokázaly pojmout až 6 000 vojáků. Po výstavbě sloužila pevnost na ochranu města a kontrolu plavby po Dunaji a Váhu. Pevnost sehrála svou roli v obou světových válkách a po roce 1968 zde sídlila sovětská vojka.  Zajímavostí z běžného života vojska byly vany na kvašení okurek a zelí. Nyní pevnost spravuje město Komárno a snaží se o postupnou opravu.

Pohodlnou procházkou jsem došli do centra města podívat se na Náměstí Evropy, kde jsou postaveny domy 42 států s jejich typickou architekturou a umístěny popisky se zajímavostmi z jejich historie. Kupodivu je na tomto náměstí poměrně ticho, život města tepe kolem náměstí generála Klapky, který byl velmi významnou osobností ve vojenských dějinách města. Kolorit centra doplňují zahradní restaurace s výborným jídlem a zmrzlinou mnoha chutí. Možná proto se psala zdejšímu rodákovi Franzi Lehárovi tak lehko opereta Veselá vdova.

Sobota patřila cyklotrase do Györu, čtvrtého největšího města Maďarska a sídla biskupa. Krásné historické centrum s mramorovou dlažbou a fontánami, sochy, úzké uličky a biskupský palác, to vše patří k atmosféře města. Stejně jako fontána se sifonovou lahví, protože její vynálezce je odsud. Procházka úzkými uličkami kolem biskupského paláce a hradu stála zato.

Dny rychle utekly a jsme již u posledního dne. Čekala nás Dunajská Streda, kam cyklisté dojeli kolem Žitného ostrova – obilnice Slovenska. Cesta v plném slunci po rovině opět prověřila jejich schopnosti. Tiché náměstí s kvetoucím parkem udělalo tečku za našim putováním. Nikdo se neztratil, nikdo se nezranil, a tak je to na velký dík všem a naši vedoucí, opět připravila andělský zájezd.

Poznámky zapsala a děkuje za možnost toto zažít Marta Procházková