Nejen za tamním světoznámým občanem Hliníkem se v termínu 4. – 8. září 2024 vypravilo do Humpolce 38 našich cyklistů pod vedením Dáši Jotovové. Ta se nyní podělila o své dojmy.
Ubytování v Humpolci se nám moc podařilo, bydleli jsme v hotelu Na plovárně a měli jsme možnost se koupat nebo posedět večer na koupališti.
V úterý večer jsme naložili kola na vlek a ráno jsme vyjeli do Zruče nad Sázavou. Kola jsme vyložili na parkovišti v zámku a vyjeli na trasu. Nejdříve jsme zajeli k přehradě Švihov, známé jako Želivka, která zajišťuje pitnou vodu pro Prahu. Je to největší vodárenská nádrž ve střední Evropě. Ke hrázi se nesmí, ale hned vedle je Vodní dům, je to muzeum s expozicí, ukazuje dvě tváře vody-jako životní prostředí vodních rostlin a živočichů a na druhé straně nezbytná součást našeho života. Nabízí se i exkurze na hráz nebo k nedokončeným mostům-části dálnice, budované za Protektorátu a později zatopené. Někteří z nás tam dojeli, i když je to přísně zakázané.
Pokračovali jsme kolem přehrady a zastavili u Melechova, kde je památník na bitvu v r. 1420 mezi husity a křižáky, v níž husité zvítězili. Dojeli jsme do Humpolce, projeli si město, posilnili v restauraci a dojeli na ubytování. Večer byla procházka městem nebo koupání a posezení na koupališti.
Další den jsme dojeli na Želiv a prohlédli si klášter. Byl založen roku 1139 knížetem Soběslavem. Někteří šli i na prohlídku Trčkova hradu a klášterního pivovaru. Na místním hřbitově jsme se zastavili u hrobu Nadi Urbánkové. Další zastávkou byl zámek Červená Řečice a potom přehrada Sedlice s krásnou kamennou hrází s obloukovým mostem.
V sobotu nás čekala trasa s velkým převýšením, jeli jsme na Křemešník 765 m. Prohlédli jsme si křížovou cestu, někteří vystoupali na rozhlednu Pípalka. Sjeli jsme do Pelhřimova, poseděli v restauraci na náměstí. Prohlédli jsme si městské hradby a navštívili děkanskou zahradu. Bylo hodně teplo, takže jsme jeli do Humpolce na koupání. Ještě jsme se zastavili u památníku havárie Alexandra Dubčeka na dálnici u Humpolce, bylo to 1.9.1992. Na následky zranění A.Dubček zemřel.
V sobotu jsme vyjeli na Lipnici. Cestou jsme se zastavili v Herálci podívat se na barokní sýpku, kostel sv. Bartoloměje a novogotický zámek. Další zámek jsme našli v Úsobí, v zámecké kavárně jsme poseděli na kávě. V Kvaseticích jsme obdivovali zámek, který ještě před deseti lety byl ruina a d nes je opraven. A za chvíli jsme už zdálky viděli siluetu hradu Lipnice na kopci. Dojeli jsme až k bráně a vytlačili kola na nádvoří. Poseděli jsme ve stínu, prošli jsme si nádvoří a sklepy hradu. Nakoukli jsme do Haškova domku, do amfiteátru a sjeli do města. Potom už jsme spěchali do Humpolce, večer mělo být vinobraní.
Večer jsme šli do města, na jevišti hrála cimbálová hudba, v parku bylo mnoho stánků s vínem a dobrotami, všude se něco dělo.
Přišla neděle a my jsme naložili zavazadla a na kolech se vydali na poslední trasu. Cestou jsme v dálce opět viděli hrad Lipnici. Zastavili jsme ve Světlé nad Sázavou a prohlédli si náměstí a kostel sv. Václava. Dojeli jsme k zámku a prohlédli si zámecký park. Po několika kilometrech jsme odbočili na Ranč Dalu Kozohlody a dobře se naobědvali. Ještě jsme před Čáslaví zajeli k památníku, který odkazuje na bitvu u Čáslavi v roce 1618. Ve městě jsme navštívili cukrárnu, bylo velké vedro, takže zmrzlina nebo ledová káva. A potom už nakládání kol a odjezd domů.
Na tento zájezd budeme hodně vzpomínat, moc jsme si ho užili. Pěkné ubytování u koupaliště na kraji města, ale kousek do centra. Humpolec je město s mnoha památkami a zajímavostmi, říkalo se mu česky Manchester, kvůli mnoha soukenickým firmám. Sídlí tu firma Bernard, pivovar jsme také navštívili. Zajímavý je židovský hřbitov , je tu hrob dědečka France Kafky nebo prarodičů Gustave Mahlera. Dále několik významných kostelů, skanzen Zichpil, muzeum Hliníkárium a v parku Stromovka Hujerova švestička a pamětní deska nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi. Určitě se sem někdy vrátíme.
