Tříkrálový výstup na Královku 5. 1.2017
Účastnilo se: 7 členů Vedla: L.Jančíková
Turistickou sezónu jsme zahájili výstupem na rozhlednu Královka. Bylo nás sedm, počasí bylo slušné, mrzlo, občas sněžilo, prostě pravá zima. Z Jablonce jsme jeli městským autobusem Bedřichov, odtud jsme šli pěšky na Královku. Bylo hodně sněhu , raději jsme šli po silničce, která byla protažená. Pokračovali jsme kolem Prezidentské chaty na Hrabětice. Šli jsme pomalu a opatrně, cesta byla hodně namrzlá. Zastavili jsme se na Arnice na polévku a něco k pití a rozhodli jsme se sejít do Janova na autobus.
Kersko 1.4. 2017 fotogalerie Kersko
Účastnilo se: 50 členů Vedl: L.Krejcar
První zájezd roku jsme zamířili do Kerska a okolí, do míst, která jsou spojena s Bohumilem Hrabalem.Několik nás vykročilo již kousek za Lysou nad Labem a šli přes Semice do Kerska. Tam dojel i náš autobus a všichni jsme se vydali k chatě Bohumila Hrabala a k hájence , kam chodil spisovatel na pivo. Zde se točily proslulé myslivecké hody ze Slavností sněženek, zfilmovaných podle jeho literární předlohy.Šli jsme borovými lesy k památné borovici Pepině, která je 270 let stará. V Hradišťku jsme se zastavili na místním hřbitově, kde je pohřben Hrabal se svou rodinou. Kolem obrovských bramborových lánů jsme došli k Jezeru Sadská, krásné vodní ploše s pískovými plážemi. Na koupání to nebylo, i hospoda byla zavřená. Občerstvení jsme našli v blízké vesničce Písty. Zde jsme si také prohlédli přírodní památku „Písečný přesyp u Píst“. Cesta kolem Labe nás zavedla do Nymburka, zde jsme šli kolem Hrabalovy vily z roku 1039-40 přes Labe do centra.Nymburk je královské město, založené v 13.stol. Je zde možno vidět cihlové hradby s hranolovými věžemi a dva příkopy , pozůstatky opevnění města. Dále gotický kostel sv. Jiljí, renezanční radnici, starý kamenný most a množství novodobých staveb. Na Nymbursku se odehrává povídka B.Němcové V zámku a podzámčí, v Nymburku její další povídka Kávová společnost. V místním pivovaru vyrůstal Bohumil Hrabal, napsal o Nymburku prózy Městečko, kde se zastavil čas, Postřižiny, Krasosmutnění, Harlekýnovy miliony, v blízkých Kostomlatech se odehrává děj povídky Ostře sledované vlaky.
Za tento den jsme ušli kolem 20 km, poznali krajinu mezi Kerskem a Nymburkem a dozvěděli se množství zajímavostí o kraji, Kersku a Nymburku i o Bohumilu Hrabalovi a dalších osobnostech, které zde žily
Velikonoce v Lužici – neděle velikonoční 16.4.2017 fotogalerie Lužice
Účastnilo se: 18 členů Vedla: D.Jotovová
Každou neděli velikonoční se v Lužici jezdí tzv. Saatreiten. Jedná se o procesí jezdců ve fracích a cylindrech na koních, svátečně ozdobených . Doprovázejí je kněží a trubači také na koních. Tento zvyk se udržel přes zákazy fašistického a komunistického režimu dodnes v několika místech v Lužici.My jsme se vypravili vlakem přes Žitavu do Ostritz. Toto lužické městečko je na hranici s Polskem, i zastávka vlaku je na polském území. U kostela jsme sledovali řazení skoro 80 jezdců , slova faráře a slavnostní fanfáry. Šli jsme za procesím do blízkého kláštera Marienthal, kde bylo slavnostní uvítání a krátký proslov, samozřejmě zvonily zvony a všichni zpívali náboženské písně.Bylo pěkné počasí, sice zima, ale chvílemi hřálo i slunce, které v nás probouzelo tu správnou velikonoční náladu.Po odchodu jezdců jsme si prohlédli klášterní kostel, biblickou zahradu a vyšli jsme přes vinici křížovou cestou na kopec s krásným pohledem na klášter a řeku Nisu. Došli jsme zpět do Ostritz a jeli vlakem domů.
Bad Muskau 22.4.2017 fotogalerie Bad Muskau
Účastnilo se: 30 přátel přírody Vedla: S.Staňková
Pro tuto cestu jsme využili společné jízdenky Euro-Neisse-Ticket pro 2-5 osob, která platí celý den pro vlaky a autobusy v oblasti Liberecka a vymezených částí Saska a Polska za velmi výhodnou cenu 320 Kč.Vyjeli jsme brzy ráno z Jablonce a přes Liberec, Žitavu a Weisswasser do Bad Muskau. V Goerlitz se k nám připojil kamarád Siegfried z Loebau, který nám připravil program a provázel nás .V Bad Muskau jsme navštívili zámecký park, který je od roku 2004 na seznamu UNESCO a je největším anglickým parkem ve střední Evropě. Jedna třetina leží na německém území, dvě třetiny na polském území kolem hraniční řeky Nisy.Park založil a budoval kníže Hermann von Pueckler – Muskau v letech 1815-1844. Pro nedostatek financí musel panství prodat, ale jeho nástupci pokračovali v budování a údržbě parku. Rozloha parku je 830 ha, je tu vybudována i umělá řeka, která zásobuje několik vodních ploch. Ročně navštíví park 300 000 lidí.Ze staveb se zachoval starý zámek, nový zámek po válce vyhořel a byl vystavěn znovu. Dále je zde oranžerie a památník knížete Puecklera.Siegfried nás vedl po parku, nejdříve na polské straně, která je spíše chráněnou krajinou . Z této strany je vidět nádhernými průhledy přes řeku na německou část parku. Tu jsme si prohlédli také, je udržovaná v parkové úpravě, jsou tu nejen krásné stromy , některé snad ještě z doby zakladatele parku ,ale i záhony s květinami. Navštívili jsme i nový zámek, kde je informační středisko a výstava na téma kníže Pueckler. Počasí bylo hodně chladné a i když většinou svítilo slunce, rádi jsme se ohřáli v zámecké kavárně nebo v restauraci v parku. Někteří přešli hraniční most do Polska a prošli se po velkém tržišti, kde ochutnali i místní polské speciality. Odpoledne jsme se vrátili vlakem domů, s novými zážitky a poznatky.
Zvičina 21.5. 2017
Účastnilo se: 45 členů Vedla: E.Vlachová
Na první jarní autobusový zájezd jsme se vypravili na Podzvičinsko. První zastávka byla na přehradě Les Království u Bílé Třemešné. Tato přehrada byla vybudována na Labi v letech 1010 – 1919 a hráz je jedna z nejhezčích vodohospodářských staveb v ČR. Je postavena z královedvorského pískovce a od roku 1964 zařazena do seznamu národních technických památek.Autobus nás zavezl do Bílé Třemešné, odkud jsme se vydali již pěšky na Zvičinu. Přes Lázně pod Zvičinou a Masarykovu Studánku jsme stoupali hodně do kopce, ale výstup se vyplatil. Za krásného slunečného počasí jsme viděli nejen do kraje, ale i na sněhem pokryté Krkonoše, od Sněžky , Luční a Studniční hory přes Vysoké Kolo až po Kotel . Zvičina má 671 m, na vrcholu je kostelíček sv. Jana Nepomuckého a chata KČT –Raisova chata. Po občerstvení a odpočinku jsme sestupovali lesem a loukami a stále sledovali na obzoru hřeben Krkonoš.Přes Kalské údolí s mlýnem jsme došli ke hradu Pecka. Ten je z 13.století, majiteli byli i Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, popravený v r. 1621 na Staroměstském náměstí, a po něm Albrecht z Valdštejna. Nyní je hrad majetkem obce Pecka, která se o něj velmi dobře stará, pořádá zde různé akce a opravuje ho. Je zde i zázemí pro návštěvníky a možnost občerstvení.Někteří z nás šli na prohlídku hradu, jiní došli ještě na Krkonošskou vyhlídku a všichni jsme se setkali na náměstí v Pecce a odpoledne odjeli domů. Zase byl za námi jeden krásný zájezd, umocněný nádhernou jarní přírodou a slunečným počasím