4.4. Štěchovice
Účastnilo se: 44 turistů Vedoucí: L.Krejcar
V sobotu 4. dubna jsme měli v plánu autobusový výlet do Štěchovic a na Slapy. Ale vrátila se k nám zima, v Jablonci nasněžilo dvacet centimetrů sněhu a byl silný vítr. Rozhodovali jsme se, zda výlet za takového počasí vůbec uskutečnit. Nakonec jsme jeli a byli jsme překvapeni sice trochu studeným, ale slunečným jarním počasím a hlavně absencí sněhu kolem Prahy.Tento den jsme viděli tři přehrady z vltavské kaskády-Vrané n.Vlt., Štěchovice a Slapy. Kolem Vraného jsme jen projeli, je to nejstarší z přehrad. Štěchovice mají největší plavební komoru v ČR s výškou 20 metrů a přečerpávací elektrárnu na vrchu Homole. Slapy jsou významné z hlediska rekreace, jezdí zde parníky, bohužel z finančních důvodů nebyla vybudována plavební komora, přepravují se jen malé lodě na vleku pomocí traktoru.Ze Štěchovic jsme šli pěšky kolem přehrady úzkou pěšinkou nad vodou. Museli jsme dávat pozor, cesta byla místy neudržovaná. Vysoko nad řekou jsou postaveny chaty, některé vypadají jako z pohádky. Zastavili jsme se v osadě Ztracenka, která byla založena ve dvacátých letech minulého století v době nástupu trampingu. Až do Nových Třebenic je stezka značena jako Naučná stezka Svatojánské proudy, je na ní několik zastavení s informacemi o krajině, vegetaci, zvěři, ochraně přírody, voroplavbě atd. Vše jsme si přečetli a nafotili spoustu pěkných záběrů. Konec stezky tvoří příkré skály a dokonce se prochází dvěma tunely, vytesanými ve skále.V Třebenicích jsme si poseděli venku u hospůdky, protože bylo pěkné počasí. Potom jsme došli k hrázi slapské přehrady, našli jsme i Ferdinandův sloup a sochu sv.Jana Nepomuckého, obě byly přestěhovány ze Svatojánských proudů při stavbě přehrady. Pokračovali jsme k Rovínku, někteří si prohlédli kapli a užili si výhledu na přehradu. Zanedlouho jsme se sešli ve Slapech u motorestu a odjeli zpět do Jablonce.
18.4. Jarní Drážďany
25.4. Saské Švýcarsko-Bielatal
Účastnilo se: 50 turistů Vedoucí: D. Zůbková
Autobusem jsme jeli přes Koenigstein do údolí Bielatal na parkoviště u Ottomuehle. Přes dřevěný můstek jsme zabočili k říčce Biela, která pramení na českém území u Ostrova pod jménem Bělá. Cesta nás vedla kolem útvarů Herkulessäulen – Herkulovy sloupy a Chinesischer Turm – Čínská věž. Úbočím jsme vystoupali vzhůru na vyhlídku Bielablick, kde byl pěkný pohled na západní stranu údolí. Sestoupili jsme do osady Schweizermühle a pokračovali k dalším vyhlídkám Walterfahnenfels a Bastei. Zase jsme sestoupili do údolí, přešli řeku a na druhé straně opět stoupali k romantické vyhlídce Nachbar a ke skalnatému vrcholu Sachsenstein po dlouhém žebříku. Došli jsme až na vyhlídkovou plošinu Johanniswacht, odkud se nám otevřel působivý pohled na skály. Potom už nás čekal sestup do údolí k bodu u mlýna Ottomühle.Trasa byla dlouhá asi 9 km, ale bylo na ní hodně stoupání a sestupů.
24.5. Polsko-Chojník, Jelení Hora
Naším autobusem jsme jeli přes Harrachov do Jelení Gory a na parkoviště pod hradem Chojník. Ten byl založen knížetem Bolkem II. z rodu slezských Piastovců v r. 1364 k ochraně okolního území. Vyhořel v r. 1675 po zásahu blesku a stal se zříceninou. Vystoupali jsme k hradu po dosti strmé cestě. Vyšli jsme na hradní věž, z níž je za pěkného počasí vidět na Krkonoše a do okolí. Byla ale mlha a viděli jsme jen hradby.Po sestupu nás autobus dovezl do Jelení Hory, kde jsme si prohlédli historické centrum s radnicí a několik kostelů. Po občerstvení v některé z místních restaurací jsme se vraceli domů.
6.7. Krkonoše
Účastnilo se: 49 členů Vedoucí: R.Vele
Tento rok jsme navštívili polskou stranu Krkonoš. Jeli jsme busem do Sklárské Poreby a odtud lanovkou na Srenicu. Někteří vyšli už z Jakušic a došli po pěkné cestě na Srenicu pěšky. V chatě jsme ochutnali polské klobásy a pivo a vydali se po zelené polské značce do Sněžných jam. Cesta k jezerům byla hodně náročná, vedla přes velké balvany.Obloha byla zatažena, ale odpoledne se postupně vyjasňovala, takže chatu nahoře nad Sněžnými jamami a celý kotel viděli jen ti, kteří tolik nespěchali.Sestup do Jagniatkowa probíhal po modré značce a všichni jsme se sešli u jediné otevřené restaurace a odjeli zase domů.
18.7. Benešov n.Pl. , Sokolí vrch
Účastnilo se: 35 členů Vedoucí: D.Jotovová
Vypravili jsme se na nedávno otevřenou rozhlednu na Sokolím vrchu blízko Děčína. Autobus nás dovezl do Folknářů , odkud jsme došli k rozhledně. Vyšlapali jsme po 162 schodech do výšky 51 m. Výhled byl nádherný, viděli jsme Děčín, Sněžník, vysílač Buková hora a skály kolem Labe. Kolem větrného mlýna v Huntířově a lesní rozblácenou cestou jsme šli do Benešova nad Ploučnicí.Někteří šli ještě na Ploučnickou vyhlídku nebo ke zřícenině hradu Ostrý, další využili horkého počasí a strávili zbytek dne na zdejším termálním koupališti. Ostatní navštívili zdejší zámek nebo poseděli v hospůdce na náměstí.Cestou domů jsme se zastavili v České Kamenici v poutní kapli Narození Panny Marie. Je to vzácná barokní památka z let 1736-39, k ní je dostavěn čtyřkřídlý ambit. Díky panu průvodci jsme se dozvěděli mnoho informací o kapli, její stavbě a významu pro celé severní Čechy
29.8. Ralsko, průrva Ploučnice
Účastnilo se: 47 turistů Vedoucí: L.Krejcar
Autobus nás odvezl k průrvě Ploučnice. Odtud jsme se vydali do Noviny pod Ralskem a na vrchol Ralsko 896 m. Tam jsme vylezli až na zříceninu hradu a užívali si nádhernou vyhlídku na okolní krajinu. Podle pověsti se na vrcholu Ralska ukrývá poklad, který hlídá obrovitý pes, který se potuluje po okolních lesích. Po sestupu nás čekaly Vranovské skály s Juliinou vyhlídkou a skalní věží Džbán. Došli jsme do Ralska a prohlédli si empírovou radnici a renezanční zámek. Po občerstvení v Hospodě pod kaštany jsme vyšli na kopec, na němž stojí barokní kostel sv.Havla. Měli jsme štěstí a potkali pana faráře, který nám kostel otevřel a vše ukázal. Ještě jsme viděli zámecký park, barokní faru a pomník rakousko-pruské války 1866 a potom už jsme odjeli domů.
Čtvrteční výlety 2015
